Alfons Mucha a česká secese

Muchovy plakáty známe tak dobře, že se zapomíná na umělce, který za nimi stál. Dlouhovlasé ženy ve splývavých rouchách, obklopené květinami a svatozářemi ornamentů: to je zkratka pro celý styl, secesi. Sám Mucha strávil polovinu kariéry snahou posunout se od ní dál.

Z Ivančic do Paříže

Alfons Mucha se narodil roku 1860 v Ivančicích na Moravě. Vyučil se v Mnichově a v Paříži a v roce 1894 se mu otevřely dveře plakátem k divadelní hře Sarah Bernhardtové Gismonda. Plakát vyvolal senzaci a Mucha se stal nejvyhledávanějším komerčním umělcem v Paříži. Navrhoval divadelní plakáty, reklamy, kalendáře, šperky i interiéry. Výraz s měkkými křivkami, symbolickým ornamentem a idealizovanými ženami se začal nazývat „muchovský styl“ a stal se jedním z hlavních příkladů secese.

Pro Čechy je zajímavý ten zlom. Mucha byl vlastenec a nechtěl, aby si ho lidé pamatovali jen jako dekoratéra.

Slovanská epopej

Jeho velkým projektem byla Slovanská epopej, cyklus 20 monumentálních pláten, který vypráví příběh slovanských národů. Pracoval na něm léta na zámku v Čechách s podporou amerického mecenáše a dokončil ho ve dvacátých letech 20. století. Daroval ho hlavnímu městu Praze pod podmínkou, že pro něj bude zajištěna vhodná budova. Plátna měří několik metrů do šířky.

Epopej má za sebou neklidnou historii ukládání a vystavování. Byla k vidění v Praze ve Veletržním paláci (viz náš průvodce jak funguje Národní galerie) a v Moravském Krumlově na Moravě. Kde visí nyní, si před cestou ověřte na webu Národní galerie.

Názory se různí. Někdo v ní vidí velký národní monument, jiným připadá sentimentální. Posuďte sami. S pařížskými plakáty má rozhodně pramálo společného.

Mucha ve veřejném životě Prahy

Po vzniku Československa v roce 1918 Mucha navrhl některé z jeho prvních bankovek a poštovních známek. Vyzdobil také Obecní dům, kde vytvořil Primátorský sál; přečtěte si náš průvodce Obecním domem. V katedrále sv. Víta na Pražském hradě je jedno z vitrážových oken jeho dílem, patří k barevnějším kouskům v celé budově. Jak se k němu dostat, vysvětluje náš průvodce Pražským hradem.

Poslední roky

Mucha zemřel v Praze v roce 1939, krátce po začátku německé okupace. Gestapo ho vyslýchalo a nacistický režim považoval jeho vlastenecké umění za hrozbu. Je pohřben na vyšehradském hřbitově spolu s dalšími českými osobnostmi.

Secese v celém městě

Mucha je nejslavnější jméno, ale styl je větší než jakýkoli jednotlivý umělec. Česky se mu říká secese a Praha má jedny z nejlepších příkladů ve střední Evropě. Trasu vám nabídne náš procházkový průvodce secesí v Praze.

Poznámka k suvenýrům

Reprodukce Muchových děl zaplňují obchody se suvenýry, jsou levné a jako dekorace postačí. Originální tisky jsou něco jiného. Pokud uvažujete o koupi, obraťte se na renomovaného obchodníka a požádejte o dokumentaci. V centru existuje také soukromé muzeum věnované Muchovi; před návštěvou si ho sami ověřte.

Co udělat dnes

Vyhledejte si Slovanskou epopej na webu Národní galerie a ověřte, kde je k vidění. A pak v tramvaji sledujte fasády podél cesty: možná si začnete všímat secesních křivek, aniž vám je někdo ukáže.