Dvořák a Symfonie z Nového světa: české srdce amerického hitu

Antonín Dvořák byl synem řezníka, stal se jedním z nejhranějších skladatelů světa a kus svého života, zvláštní a plodný, prožil v New Yorku. V roce 1893 tam dokončil symfonii, která má adresu přímo v názvu: Z Nového světa. Jen její pomalá věta se objevila ve filmech, reklamách i na školních besídkách. Její srdce je ale tvrdohlavě české.

Tento článek ukazuje, jak symfonie vznikla, kde jsou v ní české otisky prstů a jak se za Dvořákem vydat po Praze.

Z Nelahozevsi do New Yorku

Dvořák se narodil roku 1841 v Nelahozevsi, vesnici na Vltavě severně od Prahy. Vyučil se v hlavním městě, hrál na violu v orchestru a pracoval jako varhaník. Jeho talentu si všiml Brahms a Slovanské tance mu vynesly jméno v zahraničí.

V roce 1892 odjel do New Yorku, kde měl řídit Národní konzervatoř hudby v Americe, školu, která doufala, že pomůže americkým skladatelům najít vlastní hlas. Zůstal tam do roku 1895. Podle většiny svědectví se mu stýskalo: chyběla mu krajina, jeho holubi a, jak známo, vlaky. Dvořák si na nádraží rád zapisoval čísla lokomotiv.

Léto v Iowě

V létě 1893 odjel Dvořák do Spillville v Iowě, malého města s velkou komunitou českých přistěhovalců. Mezi lidmi, kteří mluvili česky a drželi české zvyky, našel rytmus domova na druhé straně Atlantiku. Napsal tam komorní hudbu, mimo jiné smyčcový kvartet přezdívaný Americký.

Symfonie už byla hotová a zazněla tu zimu. V jeho díle teď stojí vedle sebe dvě skladby, jedna napsaná v metropoli a druhá na farmářské vsi, obě plné stejné touhy.

Co je to za symfonii

Oficiálně jde o Symfonii č. 9 e moll, op. 95. První provedení měla v Carnegie Hall 16. prosince 1893 Newyorská filharmonie pod vedením Antona Seidla a publikum bylo nadšené.

Název vyvolal otázku: je to americká hudba? Dvořák věřil, že američtí skladatelé mohou čerpat z afroamerických spirituálů a melodií původních obyvatel Ameriky, a tyto zdroje bral vážně. Existující melodie ale necitoval. Napsal původní témata, která nesou ráz toho, co slyšel, a jsou tvarována jeho vlastními zvyklostmi. Hudebníci se dodnes přou, kolik v symfonii pochází z Ameriky a kolik z domova.

České otisky prstů

Poslouchejte nejdřív rytmy a stupnice. Mnoho melodií je postaveno na pětitónových (pentatonických) vzorcích, které se objevují v českých i moravských lidových písních stejně jako v hudbě, již slyšel v Americe, takže se obě tradice přirozeně prolínají. Taneční scherzo má houpavost, v níž české ucho slyší domov, a zvyk napsat zpěvnou melodii, která přijde brzy a zůstane v hlavě, je ryzí Dvořák.

Slavná pomalá věta začíná sólem anglického rohu, hlubokého, dřevnatého příbuzného hoboje, a melodií, která zní jako píseň, kterou už znáte. Zní jako stesk po domově, ať už po české vsi, nebo po americké prérii, a posluchači zní stejně tak či onak.

Dvořák v Praze

Dvořákovo muzeum sídlí ve Villa Amerika, barokní vile na Novém Městě. Navzdory názvu nemá budova se symfonií nic společného, své jméno nesla už dávno předtím. Muzeum je součástí Českého muzea hudby Národního muzea, otevírací dobu proto zjistíte na webu Národního muzea.

Rudolfinum u řeky má koncertní sál pojmenovaný po něm (viz průvodce Rudolfinem). Sídlí tu Česká filharmonie a první koncert v roce 1896 tu řídil sám Dvořák. Slyšet orchestr hrát jeho hudbu v tomto sále je nejblíž, jak se ke zdroji dá dostat. V kalendáři filharmonie hledejte Symfonii z Nového světa, Violoncellový koncert nebo Slovanské tance a nejdřív si přečtěte jak najít klasický koncert.

Jeho hrob je na Vyšehradském hřbitově, kde leží také Smetana. Je to klidná návštěva a dobře se hodí k procházce po hradbách (viz Vyšehrad: historie, výhledy a jak ho navštívit). Smetanovskou stránku příběhu najdete v článku Smetanova Má vlast.

Chcete víc?

Po symfonii zkuste Violoncellový koncert, Slovanské tance a operu Rusalka, v níž zazní ária „Měsíčku na nebi hlubokém“. Pražské operní domy pravidelně uvádějí český repertoár (viz průvodce Státní operou a Stavovské divadlo). Lidové rytmy prostupují celé jeho dílo a průvodce lidovou hudbou a dechovkami ukazuje, odkud se vzaly.

Rychlé odpovědi

Časté otázky

Je Symfonie z Nového světa americká, nebo česká?

Obojí. Dvořák ji napsal v New Yorku, inspirován tím, co tam slyšel, ale její rytmy i zvyklosti jsou české. Existující americké melodie necitoval.

Kde zazněla poprvé?

V Carnegie Hall v New Yorku 16. prosince 1893, hrála ji Newyorská filharmonie pod vedením Antona Seidla.

Kde je Dvořák pohřben?

Na Vyšehradském hřbitově v Praze, nedaleko Smetany.

Můžu v Praze navštívit Dvořákovo muzeum?

Ano. Dvořákovo muzeum sídlí ve Villa Amerika a je součástí Českého muzea hudby Národního muzea. Otevírací dobu si ověřte online.

Pokud máte jen jeden večer, poslechněte si symfonii v Rudolfinu a pak se projděte podél řeky. Melodie anglického rohu vás většinou doprovodí až domů.