Jazz v Praze: od Ježka ke klubům, které ho udržely při životě

Sklep, nízké stropy, piano s příběhem a trumpetista, který hraje tentýž standard už čtyřicet let. Takhle si většina návštěvníků jazz v Praze představuje a zčásti mají pravdu. Za tím obrazem stojí dějiny hudby, které se vlády bály, hudebníci, kteří nechtěli přestat, a scéna, která dodnes plní malé sály téměř každý večer v týdnu.

Počátky

Jazz přišel do Československa ve dvacátých letech, kdy nová republika toužila po moderní kultuře. Taneční orchestry přivážely americké desky a rytmy a domácí hudebníci je převzali. Nejznámější postavou té doby je Jaroslav Ježek (1906–1942), klavírista a skladatel, který psal pro avantgardní Osvobozené divadlo a spojil jazz s českým cítěním. Jeho hudba se hraje a nahrává dodnes.

Druhá světová válka toto období přerušila. Ježek odjel v roce 1939 do Spojených států a v roce 1942 tam zemřel. V okupovaném Československu nacistický režim jazz nepodporoval.

Za komunismu

Po roce 1948 měl jazz nejistý status. Podezírali ho, že je symbolem Západu; v některých obdobích byl trpěn, v jiných omezován. Hudebníci hráli v klubech, v rozhlase a na festivalech, když to šlo, a doma v soukromí, když ne. V šedesátých letech se scéna otevřela spolu s obecným kulturním uvolněním.

Zásadní epizoda přišla v sedmdesátých a osmdesátých letech. Jazzová sekce, organizace při Svazu hudebníků založená v roce 1971, vydávala knihy, pořádala koncerty a udržovala při životě celou komunitu. Úřady ji v roce 1984 zakázaly a její vedoucí představitelé byli později, v roce 1987, postaveni před soud. Případ se připomíná jako znamení toho, jak daleko byl stát ochoten zajít, aby kontroloval i zdánlivě neškodnou hudební scénu.

Scéna dnes

Po roce 1989 se scéna otevřela světu. Čeští hudebníci cestovali, přijížděli zahraniční hráči a vyrostla síť klubů, festivalů a škol. Jazzová čtvrť v Praze neexistuje. Kluby jsou rozesety po celém městě: některé ve sklepích na Starém Městě a Novém Městě, jiné na Vinohradech, na Žižkově a dál od centra.

Podniky se otevírají i zavírají a programy se mění, takže pevný seznam nemá velký smysl. Jedním zavedeným jménem je Reduta, jeden z nejstarších pražských jazzových klubů, otevřený v roce 1958 na Novém Městě; aktuální program a otevírací dobu si ověřte přímo u něj. U všeho ostatního hledejte v přehledu koncertů na týden, kdy v Praze budete.

Kromě klubů se jazz objevuje v koncertních síních, na festivalech a v létě na občasných koncertech pod širým nebem. Náš průvodce Prahou v létě popisuje festivalovou sezonu obecně.

Jak najít večer s jazzem

Využijte webové stránky a sociální sítě jednotlivých podniků, přehledy v turistických informacích města a místní prodejce vstupenek. Hledejte datum, čas začátku, sestavu a informaci, zda je koncert se sezením.

Buďte opatrní u pouličních prodejců, kteří nabízejí vstupenky na jazz do míst, o kterých jste nikdy neslyšeli. Než zaplatíte, ověřte, že podnik existuje a program je skutečný; obvyklé praktiky popisuje náš průvodce turistickými pastmi. Městská turistická kancelář je spolehlivé místo, kde s hledáním akcí začít.

Co čekat u vchodu

Mnohé jazzové kluby vybírají vstupné nebo prodávají lístky na každý koncert. Zjistěte si, co je v ceně. Sál může být malý a místa k stání jsou omezená. Oblečení bývá obvykle nenucené. Fotografování je někdy omezené, proto hledejte upozornění nebo se zeptejte obsluhy.

Platba hotovostí i kartou je běžná, ale ne všude. Obecné rady k placení najdete v článku Platby v Praze.

Nejen jazzové kluby

Jazz stojí vedle další živé hudby. Město má koncertní síně s pestrým programem: Forum Karlín pro větší show a palác Lucerna jako dlouholetou kulturní adresu. Širší pohled na večerní scénu nabízí průvodce pražským nočním životem, na klasickou hudbu se zaměřuje náš článek jak najít klasický koncert.

Cesta domů

Koncerty často končí pozdě. Před odchodem si zkontrolujte síť nočních tramvají a autobusů; jak funguje, vysvětluje náš průvodce noční dopravou v Praze.

Jména, která stojí za vyhledání

Pokud chcete český jazz slyšet ještě doma před příjezdem, vyplatí se vyhledat několik jmen. Výchozím bodem je Jaroslav Ježek. Karel Velebný byl vůdčí osobností poválečné scény a hnací silou Jazzové sekce. Flétnista a saxofonista Jiří Stivín a klavírista Emil Viklický jsou další známí čeští hudebníci. Mnoho jejich nahrávek najdete na streamovacích službách.

Jam sessions a festivaly

Některé kluby pořádají jam sessions, kde si k místním hráčům přisednou další, a bývají často levnější než hlavní koncerty. Festivaly přivádějí mezinárodní jména, obvykle v teplejších měsících, a městské podniky mohou jazz zařadit i do svých širších programů. Programy se rok od roku mění, proto si data ověřte přímo.

Časté otázky

Kdo byl Jaroslav Ježek?

Český klavírista a skladatel (1906 až 1942), který psal pro Osvobozené divadlo a spojoval jazz s českou hudbou.

Co byla Jazzová sekce?

Organizace při Svazu hudebníků, založená v roce 1971. V roce 1984 byla zakázána a její vedoucí představitelé stanuli později, v roce 1987, před soudem.

Existuje v Praze jazzová čtvrť?

Ne. Kluby a koncerty jsou rozesety po celém městě. Zkontrolujte program jednotlivých podniků.

Musím si rezervovat?

U známých jmen a v malých sálech ano. Podívejte se na web podniku.

Platí nějaký dress code?

Většinou je oblečení nenucené. Pokud si nejste jistí, zeptejte se v podniku.

Dnes: otevřete program jednoho jazzového klubu, vyberte si večer v tomto týdnu a rezervujte dvě vstupenky.