Co je dobré vědět
- Kde
- Místní akce s ohněm po celém Česku i v Praze; mnohé pořádají městské části, školy a spolky
- Kdy
- Večer 30. dubna
Stručně
- Pálení čarodějnic se koná večer 30. dubna: hoří ohně, opékají se špekáčky a na vrcholu hranice stojí slaměná čarodějnice.
- Jděte na organizovanou akci, kterou pořádá městská část, škola nebo spolek. Otevřený oheň na veřejných pozemcích vyžaduje povolení.
- Následující den, 1. května, je státní svátek a podle tradice se mají zamilované páry políbit pod rozkvetlým stromem. V Praze to bývá u Máchova pomníku na Petříně.
Na této stránce 6 oddílů
Večer 30. dubna Češi zapalují čarodějnici. Nikomu to nevadí, nejméně samotné čarodějnici, která je ze slámy a starého oblečení a sedí na vrcholu hranice, zatímco kolem se schází rodiny se špekáčky na klaccích. Tomu se říká pálení čarodějnic a je to spíš jarní slavnost s ohněm jako záminkou než strašidelný rituál.
Je to také jedna z nejdemokratičtějších nocí českého kalendáře. Žádná vstupenka, žádný dress code kromě špičatého klobouku, pokud na něj máte chuť, a nikdo nečeká, že znáte folklor. Stačí přijít, vzít klacek a jíst.
Odkud zvyk pochází
Je to tatáž noc, které se v Německu a v dalších částech Evropy říká valpuržina. V českém kalendáři je to předvečer svátku svatých Filipa a Jakuba. Český lidový zvyk spočívá v loučení se zimou a se vším zlým, co s sebou přinesla. Historici spojují datum se staršími zvyky zapalovat na začátku vegetačního období ohně na ochranu polí a zvířat a „čarodějnice“ se stala tváří všeho, co bylo třeba zahnat. Křesťanské vrstvy přibyly později.
Tato „čarodějnice“ není obětí raně novověkých čarodějnických procesů a nikdo ji tak nebere. Je to slaměná figura, zástupce zimy, a veselí kolem ní je podstatou celé věci. Jejím příbuzným je májka (máje), kterou v mnoha vesnicích stavějí 30. dubna nebo 1. května.
Co se vlastně děje
Většina akcí je místní, hlučná a uvolněná. Na poli, v parku nebo na hřišti se postaví hranice, často ji staví dobrovolní hasiči, škola nebo sportovní klub. Děti přicházejí převlečené za čarodějnice, čaroděje nebo černé kočky a košťata jsou všude. Slaměná čarodějnice, kterou někdy nejdřív proneso davem, putuje na vrchol hranice. Pak přijdou na řadu špekáčky, chleba na klacku, pivo pro dospělé a limonáda pro děti, k tomu hudba, krátké vystoupení a občas ohňostroj.
Začíná se v pozdním odpoledni a po setmění se to pomalu uklidňuje. V Praze najdete ohně v parcích i na okrajích městských částí, obvykle je pořádají úřady městských částí, školy nebo spolky. Místní nabídku a oficiální web Prahy projděte týden nebo dva předem, protože žádný jednotný seznam neexistuje.
Nezapalujte si vlastní oheň
V Česku si nemůžete jen tak rozdělat oheň, kde se vám zlíbí. Otevřený oheň na veřejných pozemcích vyžaduje povolení a pravidla požární bezpečnosti jsou nejpřísnější za sucha. Jděte na organizovanou akci, sežerte špekáček a dívejte se, jak čarodějnice vzplane. Je to také nejjistější způsob, jak se vyhnout rozhovoru s hasiči.
Ráno po ohni: 1. května
Den po ohních je 1. května, Svátek práce a státní svátek (stav k roku 2026; ověřte v oficiálním zdroji). Češi ho berou také jako svátek zamilovaných. Páry se prý mají políbit pod rozkvetlým stromem, aby jim láska vydržela celý rok. Zvyk souvisí s básní Máj Karla Hynka Máchy, která vyšla v roce 1836, tedy v roce, kdy básník ve věku 25 let zemřel. Proto pražské páry míří na vrch Petřín k Máchovu pomníku.
Jedna noc ohně a hluku, jedno odpoledne plné květů a pomalých procházek. Dohromady to funguje.
Petřín je k tomu ideální místo. Rozhledna na vrcholu pochází z roku 1891 a kopec protínají sadové cesty, růžové záhony a trávníky, takže procházku mezi květy snadno vymyslíte za pochodu. Vystoupat můžete od Újezda nebo se svézt lanovkou (aktuální provoz zjistíte na webu PID). Máchův pomník stojí mezi stromy a 1. května u jeho paty často najdete čerstvé květiny. Básníci a čtenáři tu kladou věnce po generace a pár zamilovaných se pod nejbližším stromem vždycky políbí, aby tradici učinili zadost.
Stojí za to vědět, proč to působí jinak než obyčejný první máj. Máchův Máj je báseň o lásce, vině a smrti a téměř okamžitě se stal českým národním textem. Školáci se učí jeho úvodní verše a mnoho dospělých je dodnes umí zpaměti. I když báseň nečtete, atmosféru vycítíte: romantickou, trochu melancholickou a naprosto upřímnou.
Co si vzít s sebou
Teplé oblečení, protože večery na konci dubna bývají chladné. Pohodlné boty, protože pole a parkové trávníky jsou nerovné. Kartu nebo trochu hotovosti na stánky. A klacek na špekáček, pokud ho pořadatelé nerozdávají.
Jděte s někým místním
Pokud máte české přátele, zeptejte se, na který oheň chodí. Každý má svůj oblíbený a většina má historku o roce, kdy se oheň vymkl kontrole.
Časté otázky
Co je pálení čarodějnic?
Ohňové oslavy po celém Česku večer 30. dubna, při nichž se na vrcholu hranice spaluje slaměná čarodějnice.
Je 30. duben státní svátek?
Ne, ale 1. května ano (stav k roku 2026; ověřte v oficiálním zdroji).
Mohu si rozdělat vlastní oheň?
Otevřený oheň na veřejných pozemcích vyžaduje povolení a za sucha je omezen. Jděte na organizovanou akci.
Co se děje 1. května?
Čeští zamilovaní se líbají pod rozkvetlými stromy. V Praze se mnozí scházejí u Máchova pomníku na Petříně.
Je to vhodné pro děti?
Ano. Mnoho akcí pořádají školy a místní spolky, děti mají kostýmy a špekáčky.
Vyberte si už teď oheň ve své městské části, zapište si do kalendáře 30. duben a nechte si volné odpoledne 1. května na Petřín.
Sdílet tohoto průvodce
O tomto článku
Články vznikají s pomocí umělé inteligence a automatické kontroly faktů a stylu je porovnávají se zdroji. Texty o politice, soudech, zdraví, migraci a vízech i vše o jmenovaných osobách se zveřejňují až po schválení redaktorem.
Opravy: viz naše zásady oprav. Zásady AI