Franz Kafka v Praze: kde začít

Kafka je spisovatel, kterého lidé v Praze čekají, a město jim vychází vstříc hrnky, tričky a spoustou fotografií. Skutečné stopy jsou tišší: budova, ulice, kámen na hřbitově. Když si ho nejdřív přečtete, začnou něco znamenat.

Kdo byl

Franz Kafka se narodil 3. července 1883 v Praze v německy mluvící židovské rodině, v době, kdy bylo město součástí Rakouska-Uherska. Pracoval v pojišťovně, psal v noci a za života vydal málo. Zemřel 3. června 1924 ve 40 letech v sanatoriu nedaleko Vídně a byl pohřben v Praze. Jeho přítel Max Brod rukopisy nespálil, jak Kafka žádal, a hlavní díla, včetně Procesu a Zámku, vyšla až poté.

Psal německy, takže ho čeští čtenáři znají v překladu. Jeho vztah k městu navíc komplikovala politika, protože jeho knihy byly v komunistickém Československu po dlouhá období nežádoucí.

Procházka Kafkovou Prahou

Začněte na Staroměstském náměstí. Poblíž kostela sv. Mikuláše stojí na místě domu, kde se Kafka narodil. Většinu domu zničil požár, zůstal jen vstupní portál s pamětní deskou a malým památníkem. Kousek odtud na Josefově je socha od sochaře Jaroslava Róny: malá postava jede na ramenou prázdného obleku, což je scéna z jedné z Kafkových povídek. Stojí u Španělské synagogy.

V paláci Kinských na Staroměstském náměstí sídlila německá škola, kterou Kafka navštěvoval, a jeho otec měl několik let v budově paláce obchod. K samotné židovské čtvrti vám prozradí víc náš průvodce Židovským muzeem, který popisuje muzejní trasu.

Na Pražském hradě je Zlatá ulička řadou drobných barevných domků. Kafka pracoval v domku č. 22 v zimě 1916–1917, kdy ho pronajala jeho sestra Ottla. Bývá tam narváno, takže přijďte brzy nebo pozdě; s časováním pomůže náš průvodce Pražským hradem.

Hlava a hřbitov

V centru stojí před nákupním centrem Quadrio velká kinetická socha Kafkovy hlavy od Davida Černého. Její zrcadlové vrstvy se otáčejí a efekt je hypnotický. Je to současné veřejné dílo, ne historické místo, ale dobrá fotografie.

Kafkův hrob je na Novém židovském hřbitově u stanice metra Želivského. Leží s rodiči pod jednoduchým kamenem. Návštěvníci tu nechávají drobné kamínky a vzkazy, stejně jako u jiných židovských hrobů. Otevírací dobu stanoví Židovská obec, ne město, proto si ji před cestou ověřte. Je to hřbitov, ne atrakce.

Co číst

Začněte Proměnou (krátkou povídkou o muži, který se probudí jako hmyz) nebo povídkou V trestanecké kolonii. Pak zkuste Proces nebo Zámek. Vyplatí se i jeho dopisy a deníky. Slovo „kafkovský“ se používá příliš často, ale odpoledne strávené ve frontách a u přepážek vám ukáže, odkud pochází; docela dobrou ochutnávkou je náš průvodce prvním týdnem v Praze.

Muzeum, pokud ho chcete

Soukromé muzeum na Malé Straně je věnované Kafkovi a je široce propagované. Zjistěte, co se v něm právě vystavuje, a posuďte sami. K širšímu literárnímu obrazu nahlédněte do našeho seznamu české literatury pro nově příchozí.

Co udělat dnes

Přečtěte si Proměnu, zabere zhruba hodinu. Pak se projděte ze Staroměstského náměstí k soše u Španělské synagogy a Černého hlavu si prohlédněte za soumraku. Pokud vám zbude čas, zajeďte metrem na hřbitov a nechte tam kamínek.