Pilsner: rozzlobené město, které vymyslelo nejoblíbenější pivo

Objednejte si ležák téměř kdekoli na světě a ve sklenici vám přistane světlé zlato, vzdálený příbuzný várky, která se roku 1842 uvařila v jednom západočeském městě. Tím městem je Plzeň, anglicky Pilsen. Slovo „pilsner“ znamená prostě „z Plzně“ a Češi se od té doby tiše baví tím, že si ho zbytek planety půjčil.

Proč chtěla Plzeň nové pivo

Před čtyřicátými lety 19. století bylo české pivo převážně tmavé, kalné a svrchně kvašené a kvalita kolísala pivovar od pivovaru. Prý se Plzeňanům zkažené várky tak zprotivily, že sudy vylévali na ulici. Věřte sudům, nebo ne, plzeňští měšťané skutečně založili Měšťanský pivovar a k vedení si najali bavorského sládka Josefa Grolla.

Groll přivezl bavorské spodní kvašení, pomalý a studený postup, který dává čistší a svěžejší pivo. Zbytek dodala Plzeň: velmi měkkou místní vodu, světlý slad a žatecký chmel Saaz. Výsledek byl čirý a zlatý v době, kdy bylo většina piv hnědá. Pomohlo i to, že levnější čiré sklo konečně umožnilo, aby to lidé viděli.

Co znamená „Urquell“

Název pivovaru je německy „původní pramen“. Česká verze, Plzeňský Prazdroj, říká totéž. Byla to záměrná volba. Styl se rychle rozšířil a pivovarníci po celé Evropě začali svým světlým ležákům říkat „pilsner“. Slovo je dnes obecné, ale originál je ten s Plzní na etiketě.

U pražského výčepu na tom záleží. „Pilsner“ na jídelním lístku jinde ve světě může znamenat jakýkoli světlý ležák. V Česku toto slovo odkazuje na konkrétní místo, konkrétní vodu a konkrétní chmel a podniky, které čepují pravé pivo, to rády říkají nahlas.

Co dělá voda a chmel

Zní to jako marketing, ale místní voda je opravdu to hlavní. Plzeňská voda je velmi měkká a téměř bez minerálů, takže nechá promluvit slad i chmel bez drsné hrany. Pivovarníci jinde desítky let upravovali svou vodu, aby se jí podobala. Saaz, aromatický chmel z okolí Žatce, přidává jemné koření a hořkost, která je pevná, ale ne agresivní. Přidejte dlouhé studené kvašení a trpělivé uležení ve sklepě a dostanete pivo, které vypadá jednoduše, a jednoduché není.

Právě proto ho Češi pijí ve velkém. Dobrý ležák se má dopít a objednat znovu a ty nejlepší způsobí, že druhý půllitr chutná líp než první.

Tři chyby u pražského výčepu

Klasikou je požádat o „pilsner“. V hospodě, která čepuje Pilsner Urquell, ho dostanete, ale v hospodě s jiným domácím pivem se setkáte s nechápavým pohledem a stejně dostanete ležák. Řekněte prostě jedno pivo, prosím. Druhá chyba je domnívat se, že číslo na jídelním lístku udává sílu piva. Je to stupnice cukru, takže desítka je lehčí tělem, ale v žádném smysluplném slova významu to není slabé pivo. Třetí chyba je nechat pivo vyvětrat, zatímco se rozhodujete o jídle. České pivo se čepuje, aby se pilo studené a čerstvé, a pěna odvede svou práci, než uděláte druhý doušek.

Jak číst českou pivní kartu

České pivo se třídí podle stupňů: 10° (desítka) nebo 12° (dvanáctka). To jsou stupně Plato, míra cukru v mladině před kvašením. Není to obsah alkoholu, i když dvanáctka bývá silnější a plnější pivo. Řekněte jedno pivo, prosím a dostanete domácí ležák v půllitrové sklenici, které se říká půllitr.

Další pivo se objeví, když máte sklenici skoro prázdnou, pokud ho neodmítnete. Tento tanec popisujeme v našem průvodci jak funguje česká hospoda.

Jak ochutnávat správně

Sledujte tři věci: pevnou bílou pěnu, hořkost, která přichází pozdě a čistě odeznívá, a slabou chlebovou sladkost pod ní. Žatecký chmel dává kořenitou, bylinnou hranu, ne grepový úder mnoha novějších piv. Nejvíc ze všeho záleží na čerstvosti, takže pijte v rušné hospodě, kde se sudy a tanky rychle střídají. Proto se tankové pivo stalo věcí cti a proto vám tichá hospoda v úterý ve tři odpoledne může nalít fádnější pivo než plná v pátek.

Zkuste malý pokus. Objednejte si v téže hospodě ve stejný den desítku a dvanáctku. Nejdřív vypijte lehčí, pak plnější. Většina lidí má po dvou půllitrech jasného favorita a často to není ten, který čekali.

Tmavé pivo a ostatní

Hospoda s dobrým ležákem má často vedle něj i tmavé a stojí za to ho aspoň jednou vyzkoušet. České tmavé není těžký, hořký stout, který si mnoho cizinců pod slovem „tmavé“ představuje. Je to ležák s nasládlou chutí praženého sladu a lehčím tělem, než slibuje jeho barva. Řezané, půl na půl, je bezpečné místo, kde začít, pokud jste skeptičtí.

Kromě klasiky přinesla poslední dekáda malé pivovary, které vaří od světlých ale po kyselá piva. Stojí za to je hledat, ale berte je jako druhou kapitolu. Naučte se nejdřív ležák, protože každý český pivní spor z něj vychází.

Den v Plzni

Plzeň funguje jako výlet z Prahy na jeden den. Pivovar pořádá prohlídky, které zahrnují pískovcové sklepy pod městem, kde se pivo kdysi ležet v chladu. Aktuální podmínky prohlídek a rezervace si ověřte na webu pivovaru, protože se mění.

Město nabízí i další lákadla. Katedrála sv. Bartoloměje na hlavním náměstí má nejvyšší kostelní věž v Česku a Velká synagoga patří k největším v Evropě. Hlavní náměstí, katedrála i sklepy leží tak blízko, že je projdete pěšky.

Jeďte brzkým vlakem, prohlídku si předem zarezervujte na webu pivovaru a večer buďte zpátky v Praze. Pak si poblíž svého bytu objednejte pilsner a zkuste, jestli poznáte, co jste se dozvěděli.

Časté otázky

Je „pilsner“ české slovo?

Pochází z němčiny a znamená „z Plzně“. Tento styl se poprvé uvařil v Plzni roku 1842.

Znamená 12° dvanáct procent alkoholu?

Ne. Jsou to stupně Plato, míra cukru v mladině před kvašením. Dvanáctka má obvykle kolem 5 % alkoholu, ale ověřte si to na etiketě.

Je pivo v pražských hospodách stejné jako v Plzni?

Pokud hospoda čepuje Pilsner Urquell, ano, je to stejné pivo. Čerstvost závisí na tom, jak rychle ho hospoda prodá, proto v rušných hospodách chutná líp.

Jak se dostanu z Prahy do Plzně?

Přímé vlaky jezdí pravidelně. Jízdní řád a ceny jízdného najdete na webu Českých drah.