Hradec Králové: „Salon republiky“ a meziválečná architektura

České město se většinou prodává stářím. Hradec Králové je naopak hrdý na to, že je moderní. Když stará pevnost přestala plnit vojenskou roli, mohlo se město rozrůst do okolí. Na volné pozemky tehdy začátkem 20. století pustili dva z nejlepších architektů své doby. Výsledek tu stojí dodnes a vysvětluje přezdívku, která zní jako luxusní hotel: Salon republiky.

Myšlenka za přezdívkou

Hradec Králové leží tam, kde se Labe setkává s menší Orlicí. Rozšiřování města řídil Jan Kotěra, přední osobnost české moderní architektury, a řadu nejznámějších staveb navrhl Josef Gočár. Gočár je také autorem kubistického Domu U Černé Matky Boží v Praze, o kterém píšeme v průvodci kubistickou architekturou, takže jeho rukopis možná už znáte.

Typická je čistá linie, cihla a bílá omítka, široká náměstí a zeleň. Stavělo se pro mladou republiku, která se chtěla dívat dopředu. Některé budovy jsou odvážné, jiné nenápadně elegantní a procházka mezi nimi napoví, jak se v meziválečné době žilo optimismem.

Na co se podívat

Začněte ve starém centru a postupujte ven.

• Bílá věž a sousední katedrála Svatého Ducha jsou středověké dominanty a důkaz, že město je starší než jeho moderní pověst. Na věž si můžete vystoupat.
• Muzeum východních Čech je dílem Kotěry a dobrým místem, kde začít příběh moderního města.
• Gočárovy budovy jsou rozeseté po celém městě. V turistickém informačním centru se zeptejte na mapu procházkové trasy.
• Cesty podél Labe a Orlice dají odpočinout očím.

Dřívější kapitolu příběhu najdete v textu o secesi v Praze a ve článku o architektonických slozích Prahy.

Bitva nedaleko

Bitva u Hradce Králové (německy Königgrätz, tak se tehdy město jmenovalo) se odehrála v červenci 1866 na polích těsně za městem mezi Pruskem a Rakouskem. Byla jednou z největších bitev v Evropě 19. století a rozhodla o souboji o vedení v Německu. Bojiště, kam to je kousek autem nebo autobusem, má pomníky a malá muzea. Není pro každého, ale vysvětluje, proč tu vůbec stála pevnost.

Jak se tam dostat

Přímé vlaky jedou z Prahy hlavního nádraží a cesta trvá zhruba hodinu a půl. Časy najdete na cd.cz a idos.cz. Trať vede dál východními Čechami, takže Hradec snadno spojíte s Pardubicemi, které jsou kousek vlakem. Od nádraží je do centra krátká cesta pěšky.

Jídlo, pití a koukání

V Hradci je spousta studentů a kaváren. Projděte náměstí a vyberte si místo, kde je plno. Slovíčka vám pomůže zvládnout náš text o čtení české jídelní karty. Otevírací doba věží a muzeí se mění podle sezony a za deště se z muzeí a kaváren stane vaše základna (viz naše tipy na deštivý den).

Pokud je pro vás meziválečná architektura novinka, pomohou tři zvyky. Všímejte si proporcí: tyto stavby jsou prostší než barokní sousedé a spoléhají na vyváženost oken, zdí a střešních linií. Všímejte si materiálů, zejména cihly, omítky a betonu, které byly novinkou a módou. A všímejte si, jak budova navazuje na ulici, protože architekti té doby brali náměstí, třídy i zeleň jako součást jednoho plánu.

Nečekejte středověké centrum. Staré jádro tu je, ale tvář místa určuje moderní vrstva okolo něj. Cestujete s někým, koho architektura nebaví? Vyvažte procházku cestami podél řeky a dlouhým obědem.

Časté otázky

Proč se Hradci Králové říká Salon republiky?

Kvůli meziválečné architektuře. Město se přestavělo podle návrhů předních architektů, jako byli Jan Kotěra a Josef Gočár.

Jak dlouho jede vlak z Prahy?

Přímé vlaky jedou zhruba hodinu a půl. Aktuální časy ověřte na cd.cz a idos.cz.

Dá se to spojit s Pardubicemi?

Ano. Obě města jsou od sebe kousek vlakem, takže společný den je možný.

Co se stalo u Hradce Králové v roce 1866?

V červenci 1866 porazilo Prusko Rakousko ve velké bitvě u Hradce Králové, čímž se rozhodlo o souboji o vedení v Německu.

Hodí se na deštivý den?

Částečně. Muzea a kavárny nabídnou program pod střechou, architekturu je ale nejlepší vidět venku.